| 
					 Kategorie | 
	
		
							
			
				
			
	
 
		
				
			
		
											
				
   
 Psychologon / Rešerše
 	
												
						Maniodepresivní kmenové buňky
			
 Nervové buňky vypěstované z kůže maniodepresivních pacientů mohou pomoci odhalit příčiny této těžko uchopitelné psychiatrické poruchy. 
 www.osel.cz / 28. 3. 2014
 
 
 
				
			
	
 
		
				
			
		
											
				
   
 Psychologon / Rešerše
 	
												
						Úsvit nemrtvých
			
 Právě jste vykrvácel? Zastavilo se vám srdce? Nezoufejte! Na ARO z Vás vyrobí „nemrtvého“, zašijí, co je třeba, a pak Vás zase vrátí k životu. 
 www.osel.cz / 28. 3. 2014
 
 
 
				
			
	
 
		
				
			
		
											
				
   
 Psychologon / Psychologon
 	
												
						Kam za psychologií v březnu 2014?
			
 Co je na psychologickém poli nového? Kam kráčí obor s dlouhou minulostí, ale krátkou historií? Malou exkurzi do aktuálních trendů v psychologii si můžete udělat na konci března v Brně, kde se koná studentská konference s výstižným názvem „Quo vadis, psychologie“. 
 Monika Styxová / 23. 3. 2014
 
 
 
				
			
	
 
		
				
			
		
											
				
   
 Psychologon / Psychologon
 	
												
						Rozhodování aneb všeho moc škodí
			
 Americký psycholog Stanley Schachter svým studentům vždy kladl na srdce, že psychologický výzkum by měl objevovat nové a nečekané a ne pouze potvrzovat a popisovat všeobecně známé jevy. Objevy by dle něho měly mít takový charakter, že když výsledek své práce řeknete svojí babičce, nesmí se na vás soucitně podívat a prohlásit: „A za tohle tě platí?" (Hunt 2000) Slova uznání od svých babiček jistě slyšeli Sheena S. Iyengarová s Markem R. Lepperem (2000), kteří o lidském rozhodování zjistili nejenom něco nového, ale především něco zcela nečekaného. 
 Martin Valenta / 17. 3. 2014
 
 
 
				
			
	
 
		
				
			
		
											
				
   
 Psychologon / Psychologon
 	
												
						Cukr a bič podle Barryho Schwartze aneb o morálce
			
 Debata o morálce je podle mého názoru vždy na místě a nanejvýš užitečná, byť mnohdy je jejím výsledkem pouze bloudění v pomyslném intelektuálním kruhu plném kliček, rádoby chytrých dedukcí a pseudoargumentů. Pravdou ale je, že dříve nebo později se člověk začne sám sebe ptát, co je opravdu správné. Co jak činit a pro koho vlastně? Nejeden známý myslitel utrhl pomyslné jablko z košatého stromu své moudrosti a k tomuto tématu se nějakým způsobem vyjádřil, člověk z toho ale není a mnoho moudřejší. V oblasti praktické morálky se nicméně zdá, že psycholog Barry Schwartz, studující správné chování na pomezí ekonomie a psychologie, v mnohém uhodil hřebíček na hlavičku. Ve své inspirativní přednášce hovoří o praktické moudrosti, která, jak se zdá, je v nejedné situaci vytěsňována zkostnatělým a nefunkčním systémem pravidel a pobídek, jehož jsme mnohdy nedobrovolnými členy. V článku se pokusím přiblížit tento v podstatě psychologický model, který má silnou odezvu nejen v rámci současné české společnosti. 
 Vojtěch Juřík / 9. 3. 2014
 
 
 
				
			
	
 
		
				
			
		
											
				
   
 Psychologon / Psychologon
 	
												
						Muži vs. ženy s diagnózou porucha příjmu potravy
			
 Mentální anorexie a mentální bulimie jsou přezdívány nemoci modelek. Počet osob s touto diagnózou roste, avšak už dávno se netýká pouze žen, ale i mužů. Jaké jsou mezi pohlavími rozdíly v symptomech, kvalitě života a v šanci na vyléčení? 
 Monika Víchová / 27. 2. 2014
 
 
 
				
			
	
 
		
				
			
		
											
				
   
 Psychologon / Psychologon
 	
												
						Zajonc a jeho nejznámější experimenty
			
 Proslulý akademický psycholog a experimentátor Robert B. Zajonc přišel již před více než třiceti lety s vědecky podloženou myšlenkou, že homo sapiens je v mnoha případech daleko podobnější ostatním tvorům živočišné říše, než si mnozí myslí. 
 Zdeněk Krpoun / 20. 2. 2014
 
 
 
				
			
	
 
		
				
			
		
											
				
   
 Psychologon / Rešerše
 	
												
						Jak vzniklo lidské chování?
			
 Revoluce ve fylogenetice, která začala někdy v 60. letech, spočívala mimo jiné v tom, že jsme se přestali honit za předky, které je obtížné spolehlivě identifikovat, a zaměřili jsme se na sesterské skupiny, tedy skupiny organismů, které jsou si ze všech organismů nejblíž příbuzné (lidé a šimpanzi, krokodýlové a ptáci, houby a živočichové...). ... JENŽE ... Na odhalení předka potřebujeme jiné metody, které také vycházejí z fylogenetiky, ale jdou po kmeni stromu hlouběji než k první sesterské skupině. Je to vlastně triviální, jenže v praxi se v tom překvapivě často chybuje. Takže třeba značná část studií příčin evoluční diverzifikace konkrétních skupin organismů je špatně. 
 www.osel.cz / 9. 2. 2014
 
 
 
				
			
	
 
		
				
			
		
											
				
   
 Psychologon / Psychologon
 	
												
						Forerův efekt: proč jsme ochotni zaplatit podvodníkům?
			
 Lidé vždycky hledali něco, co je přesahovalo. Paranormální jevy se staly nedílnou součástí naší společnosti. Horoskopy vídáme na každém rohu. Kdekdo o sobě prohlašuje, že je médium schopné mluvit s duchy, předpovídat budoucnost či zázračně léčit. A tak využívajíce nepříznivé sociální situace oběti zázračná média požadují za své zázraky zaplatit často nehorázné sumy, čímž podporují jeden marketingový podvod za druhým. A lidé platí. Vlastně nemusí být ani zoufalí a ani nemusí věřit na zázraky. Proč? Proč lidé věří pochybným vykladačům karet, rádoby expertům či vesmírným léčitelům – tedy všem těmhle podvodníkům, kterých je bezpochyby většina? A proč jsou lidé ochotni za jejich služby zaplatit obrovské sumy peněz? 
 David Lacko / 4. 2. 2014
 
 
 |  |