Kalendář
RSS
Facebook
Twitter
Google+
Nahoru

Kalendář odborných akcí Kalendář odborných akcí


Máte zájem o odborné semináře z psychologie? Stačí sledovat náš kalendář a už žádný nepropásnete.

Přidat RSS kanál Přidat RSS kanál


Zajímají Vás články z určité kategorie, nebo z celého webu? Přidejte si RSS kanál a dostávejte nové články rovnou do mailu.

Facebook
Ooops!

Plugin se zdržel, stiskněte refresh.

Twitter
Psychologon

Jsme i na twitteru. Sledujte nás a sdílejte články, které Vás zajímají...

Google+
Ooops!

Plugin se zdržel, stiskněte refresh.

Kompetence morálního úsudku studentů pomáhajících profesí

avatar uživatele
Petra Chvojková
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Německý psycholog Georg Lind zastává názor, že základní morální hodnoty a morální preference dobra jsou lidem vrozeny, a posilovat proto potřebuje pouze schopnost aplikovat naše morální ideály do každodenního života, která se nazývá morální kompetencí. Lékař i psycholog při své práci musí řešit řadu etických dilemat, zaměřme se tedy nyní blíže na jeho kompetenci činit správné morální úsudky a hlavně vývoj této kompetence během studia.

Americký psycholog L. Kohlberg definuje morální kompetenci jako schopnost morálního úsudku, tedy schopnost vytvářet morálně správné úsudky a rozhodnutí založená na vnitřních principech a jednat v souladu s nimi (Kohlberg, 1964; podle Vacek, 2000). Morální uvažování se vyvíjí v závislosti na úrovni logického myšlení dítěte a rozvoji jeho sociální stránky.

 Schéma stadií morálního vývoje podle L. Kohlberga

 

Pro Kohlbergova stadia vývoje morálního uvažování je charakteristické jejich neměnné pořadí, kvalitativně odlišná organizace myšlení v rámci jednotlivých stadií, nezvratnost stadií, dále jejich invariantní uspořádání, strukturovanost a hierarchická integrace (Kohlberg, 1984). Aby mohl člověk postoupit na vyšší stadium, musí předtím projít všemi stádii nižšími. Kultura nemůže pořadí stadií ani jejich typ zásadně změnit, může morální vývoj pouze urychlit nebo zpomalit (Kohlberg, 1984, podle Vacek, 2000). Vývoj jedince se může zastavit na úrovni jakéhokoli stadia.

Pro měření morální kompetence Kohlberg zkonstruoval Moral Judgment Interview (MJI) a vybrané skupině Američanů každé tři roky zadával sérii mikropříběhů obsahující morální dilemata, nejznámější je tzv. Heinzovo dilema. Následnými otázkami se snažil zjistit důvody, které subjekt vedly k takovému řešení situace. Důležité pro posouzení stadia morálního usuzování subjektu během interview přitom není, zda subjekt zaujme stanovisko pro nebo proti, ale jak kvalitní argumenty použije.

Heinzovo dilema

V jedné daleké zemi umírala žena, která onemocněla zvláštním druhem rakoviny. Existoval lék, o němž si lékaři mysleli, že by mohl ženu zachránit. Šlo o určitou formu rádia, kterou jeden lékárník v tomtéž městě právě před nedávnem objevil. Výroba byla velmi drahá, avšak lékárník požadoval desetkrát víc, než kolik jej stála výroba. Za rádium zaplatil 200 dolarů a za malou dózu s lékem požadovat 2000. Heinz, manžel nemocné ženy, vyhledal všechny své známé, aby si půjči peníze a usiloval i o podporu úřadů. Shromáždil však jen 1000 dolarů, tedy polovinu požadované ceny. Vyprávěl lékárníkovi, že jeho žena umírá a prosil jej, aby mu lék prodal levněji, nebo ho nechal zaplatit později. Lékárník však řekl: „Ne, já jsem ten lék objevil a chci na něm vydělat nějaké peníze.“ Heinz tím vyčerpal všechny legální možnosti; je zcela zoufalý a uvažuje, zda by se neměl do lékárny vloupat a lék pro svou ženu ukrást.

Podle současného německého psychologa G. Linda má morální jednání afektivní a kognitivní aspekt. Afektivní aspekt odpovídá morálním motivům a záměrům a bývá označován jako morální preference, dodává potřebnou energii pro morální jednání, zatímco kognitivní aspekt tuto energii strukturuje. Kognitivní aspekt se projevuje právě ve zdůvodnění argumentů a protiargumentů.

Lind zastává názor, že základní morální hodnoty a morální preference dobra jsou lidem vrozeny, a posilovat proto potřebuje pouze kompetence, tedy schopnost aplikovat naše morální ideály do každodenního života. Ve svých pracích G. Lind často cituje výrok antického filozofa Sokrata „[…]touha po dobru je společná všem lidem a nikdo v tomto ohledu není lepší nebo horší. Ale když nikdo není lepší nebo horší v touze být dobrý, musí být někdo lepší ve schopnosti jeho dosažení“ (Lind, 2011, s. 1.).

Aby mohl současně měřit kognitivní i afektivní aspekt morálního jednání, Lind zkonstruoval Test morálního úsudku (Moral Judgment Test, MJT, 1985). MJT měří dva aspekty morálního jednání, a to kompetenci morálního úsudku a morální orientaci nebo preferenci definovanou Kohlbergovými stadii morální orientace. Testovaný musí v MJT porozumět a posoudit argumenty týkající se morálních dilemat (dilema dělníka a dilema lékaře), speciálně argumenty, které odporují jeho stanovisku, což je pro většinu lidí obtížné.

Česká psychiatrička B. Slováčková (2001) provedla s využitím MJT průřezovou studii morální kompetence u českých i zahraničních studentů medicíny LF UK (310 českých a 70 zahraničních studentů). Z výsledků vyplynulo, že úroveň morálního usuzování (morální orientace podle Linda) je po celou dobu studia u českých i zahraničních studentů na postkonvenční úrovni (5. a 6. stadium, viz schéma) a výrazněji se nemění. Průměrný dosažený skór pak varioval mezi 22 a 30 body v závislosti na ročníku, což odpovídá střední úrovni.

Morální kompetence podle výsledků Slováčkové v závislosti na věku a ročníku studia u českých studentů klesá, zatímco u zahraničních studentů nesignifikantně roste. Naopak s rostoucí životní spokojeností roste u českých studentů i morální kompetence. Tento výzkum rovněž potvrdil výsledky předešlých výzkumů, že morální kompetence nezávisí na národnosti (Price, 1998) ani na pohlaví studentů (Self, 1991,1993). Během studia, jak dokazují výše zmíněné výzkumy, se však dále nerozvíjí a někdy spíše klesá, což není pozitivní známkou. Hradecká lékařská fakulta na základě výsledků výzkumu B. Slováčkové učinila změny ve výukovém kurikulu.

Lind i Helkama (1987) upozorňují na fenomén „efekt stropu – mezní efekt“, studenti medicíny podle nich nastupují na VŠ s velmi rozvitou morální kompetencí a skórují již zpočátku studia vysoko, takže se v těchto hodnotách nemohou během studia v podstatě dostat o moc výše a často jejich morální kompetence během studia spíše zůstává stejné nebo klesá (Lind, 2000).

Zdravotní sestry z Ostravské univerzity dosáhly ve výzkumu Bužgové (2012) průměrného skóru pouze 14,24. V zahraničních výzkumech nejvyšších skórů dosahovali němečtí a evropští studenti: němečtí studenti psychologie 41,8 - 48,1, (Bühn, 1995), medicíny 41 – 47 (Lind, 2000). Brazilští studenti psychologie naopak dosáhli pouze skóru pouze 20 (Feitosa, 2013). C skór testu přitom nabývá hodnot 1-100 (1-9 nízký, 10-29 střední, 30-49 vysoký, 50-100 velmi vysoký).

Mezi výzkumníky však panují spory o kulturní nezávislost a univerzálnost modelu stadiálního morálního vývoje a konstruktu morální kompetence, stejně jako nástrojů jejich měření.

Zdroje

  1. Buhn, A. (1995). Die Rolle von moralischer Urteils- und Wahrnehmungsfähigkeit im Prozeß der Fach- und Berufswahl von Studerierenden. Unveröffentl. Diplomarbeit. Universität Konstanz.
  2. Bužgová, R.; Sikorová, L. (2012). Moral judgment competence of nursing students in the Czech Republic. Nurse Education Today. Dostupné z http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0260691712002055?via=ihub
  3. Feitosa, H. N. et al. (2013). Moral judgment competence of medical students: a pilot study. Revista Brasileira de Educação Médica. 37.1, 5-14. Dostupné z http://www.scielo.br/scielo.php?pid=S0100-55022013000100002&script=sci_arttext&tlng=es
  4. Heidebrink, H. (1997). Psychologie morálního vývoje. Portál.
  5. Helkama, K.; Salminen, S.; Uutela, A. (1987). A world at peace as a personal value in Finland: its relationship to demographic characteristics, political identification and type of moral reasoning. Current Research on Peace and Violence. 10.2/3, 113-123.
  6. Kohlberg, L. (1984). Essays on moral development. Volume II. The psychology of moral development.
  7. Lind, G. (2011). Moral education: Building on ideals and fostering competencies. Contemporary Issues in Education, 2(1), 45-59. Dostupné z http://www.uni-konstanz.de/FuF/SozWiss/fg-psy/ag-moral/pdf/Lind-2011_MoralEducation_Transl-Fearns.pdf
  8. Lind, G. (2000). Are helpers always moral? Empirical findings from a longitudinal study of medical students in Germany. International perspectives on human development. 463-477. Dostupné z http://www.uni-konstanz.de/FuF/SozWiss/fg-psy/ag-moral/pdf/Lind-2000_Are-helpers-always-moral.pdf
  9. Lind, G.; Wakenhut, R. (1985). Testing for moral judgment competence. Moral development and the social environment. 79-105. Dostupné z: http://books.google.com/?hl=cs
  10. Price, J. et al. (1998). Changes in medical student attitudes as they progress through a medical course. Journal of medical ethics. 24.2, 110-117. Dostupné z http://jme.bmj.com/content/24/2/110.full.pdf
  11. Self, D. J. et al. (1991). A pilot study of the relationship of medical education and moral development. Academic Medicine. 66.10, 629.
  12. Self, D. J.; Baldwin JR, D. C.; Olivarez, M. (1993). Teaching medical ethics to first-year students by using film discussion to develop their moral reasoning. Academic medicine. 68.5, 383-5. Dostupné z http://symptommedia.com/wp-content/uploads/teaching-ethics.pdf
  13. Slováčková, B. (2001) Morální kompetence a morální postoje u studentů lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Psychiatrie, 5, 74-79. Dostupné z http://web.b.ebscohost.com/ehost/pdfviewer/pdfviewer?sid=4783ebcb-2b28-4ff2-8c84-a1472cc5ac15%40sessionmgr114&vid=1&hid=120
  14. Vacek, P. (2010). Morální vývoj v psychologických a pedagogických souvislostech. Gaudeamus.
  15. Úvodní obrázek dostupný z http://www.limpiezaslacenicienta.es/index.php/Ley_de_dependencia,_ayuda_a_domicilio

UDÁLOSTI

V současné době nejsou vypsány žádné události.

PARTNEŘI

PSYCHOLOGICKÝ ÚSTAV FFMU

web: http://psych.phil.muni.cz/

Psychologický ústav FFMU

FILOZOFICKÁ FAKULTA MU

web: http://www.phil.muni.cz/

filosofická fakulta masarykova univerzita

KATEDRA PSYCHOLOGIE FFUP

web: http://www.psych.upol.cz//

www.psych.upol.cz

KATEDRA PSYCHOLOGIE FFUK

web: http://psychologie.ff.cuni.cz/

psychologie.ff.cuni.cz

FILOZOFICKÁ FAKULTA UP

web: http://www.ff.upol.cz//

www.ff.upol.cz

WebArchiv

web: http://www.webarchiv.cz

WebArchiv - archiv českého webu

OSEL.CZ

web: http://www.osel.cz/

OSEL.CZ

Inovace v Psychologii

web: http://www.inpsy.cz/

inpsy.cz

COOLNET

web: http://www.coolnet.cz/

coolnet.cz

e-mail: info@psychologon.cz tel.: +420 549 497 794 ISSN: 1805-7160

Psychologický ústav Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
Arne Nováka 1
602 00 Brno
Česká republika